HISTORIE MÍST

Zámek Dřevíč, obec Sýkořice, okres Rakovník. 

V křivoklátských lesích stávala od roku 1572 na tomto místě myslivna. Počátkem 18. století nechal tehdejší majitel křivoklátského panství kníže Josef Vilém Fürstenberg (1699 - 1762) postavit nynější barokní zámeček zvaný Grund - jednopatrovou obdélnou budovu s mansardovou střechou. V 19. století byla provedena přestavba. Roku 1929 koupil od Fürstenberků Dřevíč spolu s dalším majetkem stát a učinil z něj sídlo lesní správy; později zámeček sloužil jako školicí a rekreační středisko podniku Zemědělské zásobování a nákup Praha. Od roku 1991 je majetkem a bydlištěm politika a podnikatele Karla Schwarzenberga.

Zřícena hradu Jenčov či Jinčov byla jedním z loveckých hradů krále Václava I., a pochází tedy z poloviny 13. století. 

Postaven byl východně od Křivoklátu, v rozšířeném údolí Běličského polesí poblíž hájovny Skalky, nedaleko dnešní křižovatky silnic Sýkořice - Kladno - Lány - Nižbor, mezi vysokými zalesněnými stráněmi na skalce, obtékané potokem Vůznicí, který se při větší vodě rozléval a vytvářel tak kolem hradu přirozený vodní příkop. Po celou dobu své existence patřil k nižborskému panství.

Jediná zpráva o hradu je až v soupisu z roku 1686 při převodu křivoklátského panství z hraběte Jana Adolfa ze Schwarzenberka na hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna, místodržitele království českého, kde je popsán jako "starý a pustý".

Zaniklý dvůr a tvrz Provod řečená také Prochod připomínaná již kolem roku 1300, roku 1375 povýšena na manský dvůr. Za husitských válek byla tvrz zničena a zbyl jen dvůr. Dnes jsou patrné pouze základy po několika stavení ukryté v lese.

Po střídání majitelů se dostalo zboží panu Ondřeji Ungrádovi. A ten jej dostal jako zástavu od Ferdinanda I. spolu s Hlubockým panstvím. Poslední zmínka je z roku 1551, kdy si pan Ondřej Ungrád ponechal Prochod jako výměnek spolu s dalším zbožím. Ale roku 1562 při prodeji Jáchymu z Hradce je Prochod jmenován jako les. 

Československé opevnění je soustava pevností budovaných v letech 1935 - 1938 v pohraničí a na vnitrozemských příčkách. Opevnění bylo budováno proti Německu, Rakousku a Maďarsku. Skládalo se ze starších objektů lehkého opevnění vz. 36 a novějších vz. 37 (tzv. řopíků - práci koordinovalo Ředitelství opevňovacích prací), objektů těžkého opevnění, dělostřeleckých tvrzí a polního opevnění. Mezi jednotlivými objekty se budoval překážkový systém. Po přijetí podmínek Mnichovské dohody opevnění ztratilo smysl a zůstalo nám pouze jako memento oněch pohnutých dob a připomínkou umu našich předků. 

Stavební úsek A5 - Chyňava byl jediný stavební úsek, jehož všechny bunkry byly kryty lesním masivem. 

Na počátku Třicetileté války se odehrála bitva u Rakovníka. Střetly se v ní císařsko-ligistická vojska s armádou českých stavů. Bitva se uskutečnila dne 27. října 1620 a trvala do 4. listopadu 1620, dne 5. listopadu 1620 se vojska začala stahovat a postupovat na Nové Strašecí. V noci za 6. na 7. listopadu 1620 již zaujala svá postavení na Bílé hoře. 

K bitvě na Bílé hoře došlo v neděli 8. listopadu 1620, bitva trvala asi 2 hodiny. Katolická armáda zdolala méně početnou stavovskou armádu a zpečetila tak osud stavovského povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českých zemí.

Výsadek partyzánů v okolí obce Ruda na Rakovnicku.

Dne 29. září 1938 byla mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií uzavřena tzv. Mnichovská dohoda o postoupení pohraničních území Československa Německu. Začala okupace Československa.

Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští výsadkáři vyslaní z Anglie v rámci operace Anthropoid speciální diverzní operaci na likvidaci Reinharda Tristana Eugena Heydricha, na jejíž následky dne 4. června 1942 v Praze zemřel. Začal hon na parašutisty a ty, kteří je ukrývali a pomáhali jim. Dne 10. června 1942 byly vypáleny Lidice, 24. června 1942 Ležáky, 6. srpna 1944 Životice, 18. - 20. dubna 1945 Zákřov, 19. dubna 1945 Ploština, 23. dubna 1945 Prlov, 1. května 1945 Přestavlky, 2. května 1945 Vařákovy paseky, 5. května 1945 Javoříčko, 5. - 6. května 1945 Leskovice, 8. května 1945 Konětopy a dne 9. května 1945 Lejčkov.

Středověké cesty

Nálezy z 1. a 2. tisíciletí př. n. l. dokazují, že i naším územím proudily karavany soumarů. 

V knížecích hrobech u Bylan u Prahy najdeme pozůstatky čtyřkolových vozů o rozchodu 100 centimetrů, které táhli koně. Jaké cesty ale tyto vozy brázdily? 

Nález z Líšně u Brna zase odkrývá 40 metrů dlouhý úsek z halštatského období, který je dlážděný oblázky a vyplněný vápencovou drtí. 

Jedna ze středověkých obchodních cest (tzv. Chebská cesta) vedla z Prahy přes Bílou Horu, Hostivice, Jeneč, Braškov, Velkou Dobrou, Doksy a Tuchlovice, kde se rozdvojovala. Spodní cesta vedla přes Vašírov, Rynholec, Pecínov a Rudu, Lišany, Chrášťany, Kolešovice, Oráčov, Jesenice, Libkovice, Zlatou Hvězdu, kolem Herstošic, Bochova, Horní Tašovice, přes Karlovy Vary dále na Cheb.

Víme také, že z Plas u Plzně přes Kralovice, Kožlany, Břežany, pravděpodobně Krakovec až do Rakovníku vedla tzv. Stará cesta. Na Müllerově mapě z roku 1720 však vyznačení takového cesty chybí. 

Týřov je zřícenina hradu v okrese Rakovník na ostrožně nad soutokem Úpořského potoka a řeky Berounky v nadmořské výšce okolo 310 metrů. Okolí hradu je chráněno jako Národní přírodní rezervace Týřov. 

Týřov je hrad kastelového typu postavený ve 13. století podle importovaného francouzského vzoru. Hrady kastelového typu mají pravidelný půdorys a hradby jsou osazeny větším počtem věží. V době svého postavení byl tento typ hradu ve střední Evropě ojedinělý a výjimečný a notně předběhl dobu. V západní Evropě se stavěly běžně, protože hrady byly často obléhány a dobývány, ale v Česku neměly obdoby; podobná hradní architektura se začala uplatňovat až v 15. století. Ve vrcholném středověku spočívala obrana hradu v pasivním kladení překážek nepříteli. Hrady kastelového typu jsou naproti tomu schopny aktivní obrany.

Velký Depot je buď označení samoty č.p. 283 východně od Týna nad Vltavou nebo sousoší Kalvárie, potažmo celý okolní prostor.

Velký Depot, stejně jako jižnější samota Bída (č.p. 274), je památkou na dělostřelecký výcvikový tábor, který se v tomto prostoru nalézal v letech 1749 - 1778. Velký Depot (č.p. 283) sloužil jako rezidence důstojníků, Bída byla jedním z hostinců. Cvičiště zde vzniklo mimo jiné k ostraze strategicky důležitého týnského mostu, jediného mostu přes Vltavu mezi Českými Budějovicemi a Prahou! Rozkládalo se mezi vesnicemi Předčice, Smilovice a Jarošovice, mělo na 40 ha. 

V údolí řeky Berounky asi 15 km jihovýchodně od Rakovníka leží Zbečno. 

První písemná zmínka o osídlení pochází z roku 1003 (tedy nedlouho po první zmínce o přemyslovském hradišti na Křivoklátu). V Kosmově kronice je ves zmíněna v pověsti o knížeti Krokovi.

V prosinci roku 1100 zde byl spáchán atentát na českého knížete Břetislava II., jehož zosnovateli byli pravděpodobně členové rodu Vršovců.